útočiště - nejsi sám

falešný přítel je horší než tisíc nepřátel, nepřítel nás nezná přítel o nás ví všechno

HP a Zmijozelův dědic

kapitola 23.) R.A.B. aneb co ukrýval portál

z minulé kapitoly:
Nymfadora jako jediná z celého řádu přežila.
Snažila se dostat ze sídla řádu, ale těsně před východem jí zaterasili cestu vlkodlaci
Nezbývalo jí teda nic jiného, než se je pokusit setřást.
Jednoho zabila skříň, která se zřítila po nárazu kletby cruciatus.
Druhý se zasekl v chodbě, která na něj byla moc úzká.
Fenrin ji pronásledoval až do doby, než se zřítila z patnáctimetrové výšky dolů.
Tam ztratila vědomí.
Poté co se probrala zjistila, že nad ní hoří strop.
Co nejrychleji se snažila připlazit k vodě.
Čirou náhodou skončila v portálu, který jí přenesl do neznámého prostoru.
Poslední co si pamatovala byla žena přibližně jejího věku, která nápadně připomínala Albuse Brumbála.

Tonksovou probudil zvláštní pocit chladu v oblasti čela. Někdo jí přiložil na hlavu obklad. Chvíli jí trvalo než si uvědomila, co všechno se událo před tím, něz se sem teleportovala. Zděšeně vyletěla z lůžka, na kterém ležela.

"Lehni si, prosím tě!"

Nabádala ji cizinka a opatrně ji zatlačila do peřin.

"Kde to jsem a kdo jsi?"

Ptala se zmateně Tonks.

"Jsi na Ministerstvu kouzel v odboru záhad a mě říkají Regina Alysa Radlleová nebo taky R.A.B.. Od jisté doby totiž používám svoje rodné příjmení Brumbálová."

"Cože!!!!!!!"

Vykřikla Tonks. /to není možné, to nemůže být pravda!/

"R.A.B. Radlleová?"

"Ano co je na tom zvláštního?"

Zeptala se nechápavě Regina.

"Albus Brumbál, bradavický ředitel našel jeden z Voldemotových viteálů, který se ukázal jako falešný! Byl tam vzkaz a pod ním podpis! R.A.B.!"

"Zmijozelův medailon!Proč si tak smutná a co je s otcem?"

Tázavě se zahleděla na Nymfadoru.

"A jak se vůbec jmenuješ?"

"Nymfadora Tonksnová , ale říkej mi Tonksová."

Odpovděla jí Nymfadora.

"Víš ,ještě nemám sílu o tom mluvit!"

Odpověděla jí po pravdě.

"Nechceš, alespoň na chvíli změnit téma?"

"Tak třeba kam si chodila na školu a jak ti přezdívali?"

Zeptala se tedy Regina.

"Chodila jsem do Bradavic a..."

"Jaká kolej?" přerušila ji.

"Nebelvír."

"Já taky!"

Zasmála se Regina a hned si byly o kousek bližší. Než se dostali dál, přinesla jim šálek čaje.

"Jinak mi všichni říkali růžovka nebo červánek! Jsem totiž metamorfomág a nejraději mám růžovou!"

"To je pěkné!"

Souhlasila Regina.

"Mě říkali Tári. Elfsky je to královna. Neexistoval večírek, který bych nevymetla. Proto Tári, královna parketu. Byla jsem jako bouře! Nic mě nezastavilo až na mojí nejlepší kamarádku Lily, která byla mým přesným opakem!"

"Potterovou?"

Přerušila jí Tonksová.

"Jak to víš?"

Podivila se Regina.

"Chodila o rok víš a navíc byla naše prefektka a později primuska!"

"No jo, Lily byla vždycky ta dobrá a já vždy ta potvora!"

Smála se Regina.

"Byli jsme asi jako James a Sirius. Její muž a můj snoubenec!"

"Snoubenec? Jak to, že když byl Sírius tvůj snoubenec tak jsi Radlleová?"

Veselé ohníčky v Regiiných očích rázem pohasli.

"To by bylo na dlouhé povídání!"

"Já mám času dost!"

Ozvala se Tonksová.

"Tak tedy dobrá!"

Řekla Regina a pustila se do vypúrávění.

"Všechno tohle utrpení s názvem Thomas Rolvoy Radlle, lord Voldemort nebo prostě ty-víš-kdo, začalo v ten den, kdy Snape vyslechl věštbu a samozřejmě jí vyžvanil mému manželovi. Ten dostal ďábelský nápad. Abys tomu rozuměla, už dlouho o mě usiloval. Potřeboval dědice a já byla z poloviny Elfka, to není moc častá kombinace. Věděl, že jsme s Lily kamarádky na život a na smrt a já, že udělám COKOLI abych jí pomohla. Udělal mi nabídku, která se neodmítá. Já si ho vezmu za muže a dám mu dědice a on nechá Jamese, Lily , Harryho, Melanii a Siriuse žít. Byla to velká oběť, ale co bych pro ně neudělala. Tihle lidé mi byli vším!

Oči se jí smutně zaleskli.

"Jak jsme se domluvili, tak se také stalo! V tajnosti jsme se vzali a rok na to se mi narodil syn. Pojmenovala jsem ho William. Thomas mu říkal Dark, ale já mu říkala Will. Můj "drahý" manžel dostával často záchvaty vzteku , které si vybíjel na mě a na Willovi. Měla jsme toho dost. Proti tomu, abych se sbalila a utekla, mě držela jen myšlenka na to, že bych tím podepsala rozsudek smrti Lily a spol. Potom co jsem se dozvěděla, že Voldemort padl a Lily a James jsou mrtví, mě v pevnosti Tyrtix (tak se nazívá temné sídlo) už nic nedrželo. Ještě té noci jsem já a William utekli. Na zádech jsem měla jen to nejnutnější a v náručí jsem držela svého syna, kterému v té době bylo něco málo přes jeden rok."

"Některým Smrtijedům samozřejmě neušlo naše zmizení a vydali se nás hledat. Honili nás jako štvanou zvěř. Nikde jsme neměli odpočinutí! Jedinou možnost záchrany nám skýtali Bradavice. Škola mého otce. Moc dobře věděl o mém vztahu s Thomasem, ale nerozmlouval mi to. Věděl, že to dělám pro ty, které miluji a v těchto chvílích nikdo nehledí na důsledky. Byli jsme už na dohled od Bradavic v Zapovězeném lese, když nás chytili.Mě zasáhla kletba cruciatus. Ta bolest se nedala vydržet, ale já myslela na Willa. Než k nám doběhli, skryla jsem ho v kořenech vykotlaného stromu. Doufajíc, že ho objeví kentauři a postarají se o něj. Do dneška nevím jak se mu daří a jestli žije."

Regině po tvářích stékali slzy.

"Nejhorší na tom všem je to, že jsem nedávno pocítila ztrátu! Jako by zemřel kousek mne! Někdo koho jsme měla nadevše ráda opustil tento svět! Vidím ti na očích Tonksová, že víš o koho se jedná! Řekni mi to prosímtě ať je to kdokoli! Všechno je lepší než tahle nejistota!"

Její modré oči se zabodli do Tonksové.

"Regino, nejsem ta která by ti to měla říct, ale tvůj otec, rěditel Bradavic Albus Brumbál je ... mrtev!"

"Nééééééééééééééééé!"

Vykřikla Regina a s hlasitým vzlykotem klesla na kolena. Tonksová jí objala a snažila se jí utěšit.
Žádné komentáře
 
Děkuji za návštevu a brzy na schledanou.Bazilda