útočiště - nejsi sám

falešný přítel je horší než tisíc nepřátel, nepřítel nás nezná přítel o nás ví všechno

HP a Zmijozelův dědic

kapitola 24.) Nenávist z lásky

Portál zanesl Tonksovou na Ministerstvo kouzel do Odboru záhad.
Zde se setkala s tajemnou R.A.B.
Tonks si s Reginou Alysou Bumbálovou docela padla do oka.
Regina pověděla Tonksové celou tu smutnou hystorii o jejím milém Siriusovi a jejím synovi Williamovi.
Kapitola skončila tím, že se Regina dozvěděla o smrti svého otce Albuse Bumbála.

A/N: ještě chvíly budu opruzovat, posílám vám ještě výčet opáčka 21. kapitoly aby ván tolik neunikali souvyslosti!

Ti, co zbyli jsou na dně!
Beznaděj vládne na půdě hradu Erisen, většina lidí přišla o rodinu.
Teď mají jen sami sebe a své přátele.
Sourozenci Potterovi využili svojí dědičné moci a ohnivými koulemi zničili zbytek vlkodlaků v čele s Fenrinem Šedohřbetem.
Vzali si zbytek věcí ze všech 4 budov, které se dali ještě využít a domy spálili, aby tak podle starého kouzelnického zvyku vzdali čest těm, co zemřeli v boji!
Po návratu na hrad Erisen zjistili, že všech 10 vyvolených je konečně pohromadě!

Předešlé dvě kapitoly tj. 22 a 23 se odehrávají v době odehrání této kapitoly doufám, že to chápete. Pro ty ostatní. Dirkan a spol. se vrátiuly na hrad a Tonks se probudila z bezvědomí už O.K.?

Kapitola 24.) Nenávist z lásky

"Nééééééééééééééééé." Vykřikla Regina a s hlasitým vzlykotem klesla na kolena. Tonksová jí objala a snažila se jí utěšit.

......mezitím na půdě hradu Erisen..........

Pomalu a klidně přicházeli k louce na které byla zřízena provizorní nemocnice. Byl odtud nádherný výhled na celý hrad, ale v této chvíli to nikdo nevnímal. Dirkan se otočil k hradu a překvapením vykřikl! Tajemná brána s deseti zvířaty nebyla již rozmazána.Ostře jste mohli vidět každý obrys bytostí po obvodu. Tohle znamenalo jediné!

VŠECH 10 VYVOLENÝCH SE PRÁVĚ NACHÁZELO NA PŮDĚ HRADU ERISEN!

Dirk přestal zkoumat bránu. Na to nabyl čas. Nejprve museli dát dohromady všechny kouzelníky. V rychlosti zabočil do "nemocnice". Stav pacientů se vůbec nezlepšil. Než se stihl více porozhlédnou, zastínila mu výhled záplava kaštanových vlasů.

"Jsem tak ráda, že jste v pořádku!" Vykřikla Katarina.

Okamžitě ztišila hlas když zaslechla poděšené vykviknutí z Ronova lůžka.
"Co se jim stalo?" Zeptala se s porovnatelně vyděšenějším hlasem při pohledu na Harryho a Melanii, kteří byli v rukou jejich kmotra a jeho nejlepšího přítele.

"Použili svojí dědičnou moc! Nikdo neví jak to udělali a pochybuju, že kdyby jsme se jich zeptali, tak by to věděli!" Odpověděl jí polohlasem Dirkan.

Remus a Sirius mezitím opatrně položili svoje svěřence na již připravená lůžka. Na probrání těhletěh dvou stačilo "jenom" pár posilňujících lektvarů.

"Musíme nějak probrat ostatní!" Hodnotil dál Dirkan. Nejlepší způsob jak přehlušit bolest psychickou je nahrazení bolestí fyzickou.(ať vás ani nenapadne to zkoušet!)

"Harry!"Zavolal Harryho.

"Mnnn!" Přišla mu inteligentní odpověď.

"Mohl bys nějak přivést Rona mezi vnímající?" Pokračoval Dirk.

"Jistě!" Odpověděl zaraženě Harry a přistoupil ke svému nejlepšímu příteli.

"Fyzická bolest, fyzická bolest...." Opakoval si Harry.

Najednou, než si stačil kdokoli cokoli uvědomit, vrazil Ronovi pořádnou facku. Ron šíleně zařval, ale co bylo hlavní, probudil se ze strnulého stavu a začal vnímat svět okolo sebe.

"Zabiju je! Já je zabiju všechny!" Zakřičel a hlas se mu třásl nenávistí.

Oči mu svítily zlostí. Zopakoval si ještě jednou ta nenávistná slova načež objal svého přítele a bezmocně se rozeštkal. Snažil se uklidnit, ale místo toho, aby jeho nářek utichl se ještě více prohloubil. Dlouho seděl na posteli a objímal svého přítele, svůj záchytný bod. Po nějaké době se konečně vzpamatoval. Nyní už věděl jak byl bláhový, když Harryho ve čtvrtém ročníku obviňoval z touhy se zviditelňovat. Nyní už věděl jak Harrymu musel ubližovat svým naivním chováním.

"Promiň." Zašeptal jen a to jedno slovo vypovědělo více než tisíc výmluv.

"Nemám ti co odpouštět!" Odpověděl mu Harry a pevněji ho sevřel.

Melanie a Katarina polykaly slzy, mužská část obyvatelstva byla také naměkko, ale nedávala to tak okatě najevo. Mel věděla, že jsou Harry, Ron a Hermiona nejlepší přátelé, (v případě Hermiony a Rona i víc.) ale nikdy to tak silně nepocítila. Ve své dospělosti pochopila pravý význam slova přátelství. Pravého přátelství, na život a na smrt!

"Pomůžu ti! Tobě a všem ostatním!" Rozhlédl se po prostoru nemocnice. "Pomůžu vám porazit Voldemorta, jeho a všechny Smrtijedy! Nebudu mít klid, dokud nebudou všichni do posledního za mřížemi! Dokud nebude na světě opět spravedlnost! Dokud nezavládne mír! Budu bojovat ze všech sil!" Řekl už pevným hlasem Ron a nikdo, ani nepřítel, si nedovolil o jeho slovech pochybovat.

Voldemort udělal další chybu! Podcenil moc, jakou on sám nezná! Podcenil lásku a přátelství! Zapomněl na jeden podstatný fakt! Láska je sice největší slabostí hrdinů, ale láska je zároveň jejich největší silou! Vždyť existuje-li něco, co se vyrovná lásce, pak je to nenávist. Voldemort, ale vysadil ještě jeden pocit, který je i silnější než nenávist. Poštval si proti sobě pomstu! Nenávist z lásky! Jeden z nejsilnějších lidských pocitů, který člověku dává nadpřirozenou sílu. Který není ani špatný ani dobrý! Který může pocítit každý! Jak smrtijed tak bystrozor. Pomsta. Těch šest písmen proletělo jako mrak myslí všech. I když jejich mysl vychladne, nedojdou klidu dokud nepomstí všechny, kteří kvůli Zlu zemřeli. A udělají pro to všechno. Nic je nezastaví.
Poslední komentáře
21.12.2008 12:57:50: je to super pis dalej a rychlo
18.05.2008 22:44:17: Ahoj Bazildo, po několika dnech jsem přečetl tuhle povídku a jelikož jsi požádala o kritiku, tady ji...
07.05.2008 08:50:26: to je ve hvězdác¨h:) nevím to ani já i když úpár nápadů jak dál by bylo ovšem jak se spojit s tímhle...
03.05.2008 22:41:25: Krása je to úplně úžasný a kdy bude další kapitolka?????smiley${1}
 
Děkuji za návštevu a brzy na schledanou.Bazilda