útočiště - nejsi sám

falešný přítel je horší než tisíc nepřátel, nepřítel nás nezná přítel o nás ví všechno

Nic není tak, jak se zdá

kapitola 1.) Tana, Ametys a zvěřinec

kapitola 1.) Tana, Ametys a zvěřinec.

Krásnou louku plnou rozkvetlých roztlin protrhl radostný dívčí křik.

"Babičko, babičko! Podívej se na tu chudinku." Jedenáctileté děvče natahovalo ruce ke staré ženě.

"Našla jsem jí u řeky, hnízdo jí vzala voda." V rukou se jí třásla mladičká kuna lesní. Stará paní hned poznala, že to byl její první vrh. Ty většinou končí ve vodách řek.

"Mohu si ji nechat?" Tvrzení, že by tuto otázku neočekávala by bylo více než lží. Tana, jak dívku pojmenovala, zachraňovala vše co jí přišlo pod ruku a stále rozšiřovala svůj zvěřinec. Svědomitě se starala o všechna svá zvířata.

"Ale jistě!" Usmála se Mary. Stejně by jí umlouvala tak dlouho, až by jí tu kunu dovolila. Společně došli až na okraj louky, kde se mezi stromy ukrívala malá chajda. Sotva se otevřeli dveře div Tanu neporazil vlk, tady spíše vlče, Kazan. Hned za ním v závěsu kočka divoká Syndy. Z bydílka jí pozorovali inteligentní oči její poštolky, kterou pojmenovala Kira a z místa u krbu zvedl svou hlavu chřestýš Carbon - Uhlík. Všichni její zvláštní mazlíčkové pozorovali další, která měla přibýt do jejich kruhu.

"Kazane, Syndy, Kiro a Uhlíku." Promluvila na své svěřence Tana.

"Tohle je vaše nová kamarádka...Ametys." Dořekla když se zadívala na přívěšek na babičině krku. Ametys nastihla ani protestovat, když jí Tana přiložila na zraněnou tlapku léčivé bylinky. Už do konce svého života zůstane s nimi stejně jako ostatní. Ametys vzal říční proud a z vody jí zachránil vlk na lovu, který jí, než ho Tana vyplašila, natrhl tlapku. V divočině by zahynula. Kazan neviděl na jedno oko a jeho smečka ho vipudila. Sindy přišla o matku a od mala byla vychovávána lidmi. Kiřino vejce našla Mary a přinesla ho domů. Uhlík přišel o chřestidlo a svoje jméno dostal díky svým uhlově černým a velmi inteligentním očím.

Všechna zvířata Taně rozuměla., ale Uhlík byl jiný. S ním si povídala. Rozumějte, že nerozuměl lidsky, ale Tana byla zvláštní u lidí rozhodně. Ovládala hadí jazyk i když to netušila. Pro ní zněli její rozhovory s hadem naprosto normálně.To, že jsou vlastně hromadou syčivých, jen pro málo lidí srozumitelných, zvuků jí prozradila Mary. Z úvah Tanu vytrhlo jemné otírání o její nohy. Podíval se dolů na Sindy a vzpoměla si.

"Promiňte!" Usmála se a přišla k batohu, který během vítání hodila do kouta. Otevřela ho a opatrně vyndala tři ryby, které ulovila za pomoci svého skládacího prutu v nedalekém jezeře. První rybu rozdělila mezi Kazana a Ametys. Před tím jí ovšem vikostila. Druhá připadla Sindy a třetí rozdělila sobě a Kiře. Mary si dala zbytek brambor od jejich včerejší večeře. Když dojedli, Mary poslala Tanu do nedaleké vesnice na trh. Prodávali spolu koření a různé bylinky na všelijaké neduhy. Většinou chodili spolu, ale čím byla Tana starší tím méně často jí Mary doprovázela.

"Tano kup chleba, vejce a nějakou myš pro Uhlíka. Nebo ne!" Opravila se Mary.

"Uhlík si něco uloví." Had spozorněl, bylo mu jasné, že se mluví o něm.

"Ulovíššš sssi něco Uhlíku?" Zasyčela na hada Tana.

"Jissstě!" Odvětil had a dál se v klidu věnoval svojí předchozí činosti, totiž povalování se u krbu.

"Ještě kup brambory!" Vzpoměla si Mary.

"Ať ti zbyde dvěstě korun, co bude přebývat sii nech nebo utrať. Skončila svou řeč Mary a objala Tanu na rozloučenou.

"Jistě, Děkuji!" Odvětila dívka zapískala na Kazana, popadla núši s bylinkami a s úsměvem na rtech se vidala k vesnici. Těsně před tím než zmizela v hustším porostu se otočila a vesele zamával na Mary, která jí starostlivým pohledem doprovázela celou dobu dokud jí nezmizela z očí.
Poslední komentáře
08.06.2008 16:19:42: vypadá to zajímavě, jdu dál...smiley${1}
 
Děkuji za návštevu a brzy na schledanou.Bazilda